Centrum a zámek Vimperk
Významné historické město Vimperk se rozkládá v údolí řeky Volyňky. Díky své poloze je někdy označováno jako brána Šumavy nebo město pod Boubínem.
Historie města, podložená historickými zmínkami, sahá do začátku 13. stolení, ikdyž není vyloučeno, že se zde vyskytovala osada už na začátku 12. století. Díky vzniku vimperské větve Zlaté stezky město velmi zbohatlo. Obchodní rozmach ukončil až v 17. stolení zákaz převozu soli z Rakouska přes Bavorsko. To však mělo za následek rozšíření nového druhu obživy - sklářství. To zde dosáhlo vrcholu v 18. století.
Vimperk také proslul knihtiskem. V 15. století byl Vimperk druhým českým městem, kde knihtisk začal vzkvétat a bylo tomu tak až do poloviny 20. století.
Významné městské památky
Státní zámek Vimperk
Zřícenina hrádku Haselburg
Kostel Navštívení Panny Marie
Městská zvonice
Hřbitovní kostel svatého Bartoloměje
Městské hradby
Náměstí a měšťanské domy
Kompletní seznam všech kulturních památek ve Vimperku
Státní zámek Vimperk
Úplný počátek hradu Vimperk je mlhavý. Dle německé teorie byli ve 12. stolení dělní mniši povoláni k osídlení pohraničí a oblasti současného Vimperka. V okolí údajně vybudovali řadu osad, z nichž jednu pojmenovali Windberg. Poté bavorský hrabě Albrecht III. v této osadě údajně nechal vystavět stejnojmenný hrad, jehož jméno se postupem času změnilo z Winttmberg na Windterberg a následně Vimberk.
Dle českých pramenů se o hradu Vimperk dozvídáme až v polovině 13. století. Přemysl Otakar II. měl dle jedné teorie v této době vyzvat svého blízkého příznivce Purkarta z Janovic, aby zde hrad zbudoval. Dle teorie druhé byl Purkartovi přenechán starší již stojící hrad, který měl přestavět.
Roku 1479 povýšil Vimperk na město a byly vybudovány kolem města hradby, které se spojeny s opevněním hradu. V 16. století, kdy tu pobývali páni z Hradce a Rožmberkové, byl hrad přestavěn na zámek. V průběhu 17. – 19. století hrad postupně získával složitou podobu protáhlého komplexu. Původní hrad nyní najdeme v Horním zámku kolem druhého nádvoří.
Současnou podobu zámek získal po požáru, který jej zasáhl 20. července 1857 po úderu blesku. I přes úsilí stovek obyvatel Vimperka se požár nepodařilo uhasit a až teprve po týdnu požár ustal a zanechal za sebou zpustošený téměř celý Horní hrad. Zámek pak obnovovali Schwarzenbergové v průběhu druhé poloviny 19. století.
Od roku 2010 je zámek národní kulturní památkou a od roku 2015 jej přebírá ke správě Národní památkový ústav a zámek postupně zpřístupňuje.
Více informací a možnosti prohlídek se dozvíte na oficiálních stránkách Zámku Vimperk.
Zřícenina hrádku Haselburg
Severně od zámku Vimperk stojí hrádek zvaný Haselburg. Jedná se o dělostřeleckou předsunutou baštu, která byla vybudována v roce 1479 společně s městským opevněním, aby v období sílícího významu dělostřelectva mohla kompenzovat ne z cela příznivou polohu vimperského hradu. Jedná se o jedinou přesně datovanou dělostřeleckou baštu v Čechách. V její bezprostřední blízkosti se můžete ubytovat ve vile Albrecht.
Kostel Navštívení Panny Marie
Gotický kostel je původně ze 13. století a postupně byl ve 14. a 16. přestavován. Poslední barokní úpravu podstoupil v 18. století. V kostele si můžete prohlédnout například kamennou gotickou sochu Madony, několik cenných barokních obrazů nebo velké vitráže z konce 19. století.
Městská zvonice
Zvonice je pozdně gotickou stavbou z doby kolem roku 1500 a dodnes se několik gotických původních prvků zachovalo. Bohužel většina barokní výzdoby byla zničena požárem roku 1861 a zbytky byly odstraněny pozdější rekonstrukcí.
Hřbitovní kostel svatého Bartoloměje
Kostel je původem ze 13. století a nachází se na svatém vimperském hřbitově. Významný je zejména pro své cenné zachovalé nástěnné malby z druhé poloviny 15. století.
Městské hradby
Vimperk si zachoval téměř celý pás hradeb včetně sedmi bašt a Černé brány, která byla vstupem k zámku.
Náměstí a měšťanské domy
Zvláštní směs různých architektonických stylů různých období, které můžeme na náměstí spatřit, je způsobená rekonstrukcí po rozsáhlém požár roku 1904. Ten zničil přibližně polovinu měšťanských domů kolem náměstí a zbytku domů poškodil nadzemní části. Štíty z doby renesance, baroka i starší byly při rekonstrukci nahrazeny povětšinou secesní architekturou a původní zůstaly jen sklepy.
Orientace protáhlého náměstí budící dojem rozšířené ulice není náhodná. Ulice, které pokračují z náměstí, totiž svěřovaly k Horní a Dolní městské bráně.
